Velká francouzská revoluce... ve fialovém provedení

Jordan Veretout je jedním z protagonistů Fialové revoluce
Jordan Veretout je jedním z protagonistů Fialové revoluce (zimbio.com)

Zažili jsme s Fiorentinou éru, ve které vládli španělští fotbalisté. Či období, kdy jádrem fialek byli hráči s původem v různých koutech bývalé Jugoslávie. Teď jsou na řadě Francouzi... vive la fleur de lis!

Prvním velkým Francouzem byl Frey

Úplně prvním francouzským fotbalistou jenž oblékl fialové barvy byl Matthieu Bochu. Toho času hrála Fiorentina čtvrtou ligu pod hlavičkou Florentia Viola a tento fotbalový tulák, jenž prošel nižší soutěže mnoha evropských zemí, přispěl k postupu a prvnímu kroku na cestě zpět po smutném krachu v létě 2002.

Tím dalším v pořadí byl Sebastien Frey, netřeba chodit kolem horké kaše, agilní gólman si svými výkony získal mezi fanoušky velkou oblibu a patří k legendám éry Della Valle. Následující jména však přivedla směrem k francouzským fotbalistům hodně skepse. Nejprve Matthias Lepiller, jenž se do historie klubu zapsal především pokutou, kterou Fiorentina dostala od UEFA za to, že jej zlanařila ještě coby nezletilého. Lepiller na sebe upozornil v dresu francouzské reprezentace do sedmnácti let, fialový dres ale nikdy v soutěžním zápase neoblékl.

Zatímco Lepiller za Fiorentinu nikdy nenastoupil, Modibo Diakhité a Sebastien De Maio ano. A dodnes se na ně vzpomíná... jako na jedny z nejhorších obránců, jaké jsme měli to štěstí vidět. To Yohan Benalouane radši zvolil Lepillerovu cestu, během šestiměsíčního hostování doléčoval zranění a taktéž nikdy nespatřil hřiště.

Kostra dnešní Fiorentiny je ve znamení Galského kohouta

Přelom přineslo léto 2017, Fiorentina v rámci rozsáhlé přestavby přivedla hned čtyři francouzské fotbalisty. A trojice z nich se okamžitě stala oporou, Cyril Théréau táhne útok, Vincent Laurini se jeví jako velice solidní řešení pozice pravého beka, místa, kde Fiorentinu dlouhé roky tlačila pata, a pak je tu - tedy především je tu Jordan Veretout. Záložník, jehož zónou působení je celé hřiště, nevynechá jediný souboj, pomáhá při konstrukci hry, pravidelně rozehrává standartní situace a střílí branky. Co více si přát?

Snad jen aby se rozehrál i jeho čtvrtý kolega Valentin Eysseric, jenž přitom měl být tou největší posilou. Když v létě dorazil z Nice, počítalo se s ním do základu. Drobná opakující se zranění mu brání dostat se do optimální formy, ačkoliv hned v prvním kole proti Interu naznačil, že i on je kvalitním fotbalistou. Snad to bude moci potvrdit co nejdříve!

autor: Collin, vydáno 22. 12. 2017, zdroj: fiorentina.cz, foto: zimbio.com

Archiv článků