Sezona je u konce. A Fiorentina zažila možné i nemožné: nový trenér, letní škatulata v kádru, velice pomalý rozjezd do sezony a šok v podobě úmrtí kapitána Astoriho. A nakonec se Fiorentina zničehonic vyšplhala až do - ačkoliv nakonec neúspěšného - boje o Evropu.
Během léta došlo v kádru ke kompletnímu zemětřesení, odešly opory Gonzalo Rodriguez a Borja Valero, neodmítnutelné nabídky dorazily také pro trojici Bernardeschi, Vecino a Kalinić. A změnil se také trenér, Sousu, který se minimálně rok tvářil jako zneuznaný mistr světa, nahradil Stefano Pioli. Na Pioliho čekal nesnadný úkol, dát dohromady tým z hráčů o jejichž kvalitách mnozí pochybovali.
Začátek sezony byl dle očekávání, tým působil nesehraně a v prvních dvou kolech po velice špatných výkonech podlehl Interu a Sampdorii. Obětován byl Tomović, jenž se pod obě porážky přímo podepsal a po letech minel fanouškům i klubu přetekl pověstný pohár trpělivost. Odešel hostovat do Chieva a na poslední chvíli došlo k posílení na obou stranách obrany, které dodalo trochu stability.
Po výhře ve Veroně 0:5 se Fiorentina nastartovala a začala pravidelně sbírat body, tým začal působit sehraněji a postupně se také začaly rýsovat jednotlivé opory. Zpočátku byl tahounem Théréau, jenž měl nakročeno ke statisticky nejlepší sezoně - bohužel v nejméně vhodný moment si přivodil zranění a v dalším průběhu sezony se mu už tolik nedařilo. Forma kulminovala v průběhu listopadu a prosince, kdy Fiorentina v ligovém zápase podlehla pouze Římu. Bohužel po slibném vstupu do Italského poháru proti Sampdorii nestačila Fiorentina po slušném výkonu na Lazio a s jednou z možností na pohárovou Evropu se musela brzy rozloučit.
Naprosto nepochopitelně se na hráčích Fiorentiny projevila lednová zimní přestávka, po které Fiorentina prohrála dvakrát v řadě rozdílem třídy, nejprve 1:3 se Sampdorií a pak 1:4 se slaboučkou Veronou. Lednový přestupní termín přinesl spíš jen kosmetické změny a situace se lepšila jen velice pomalu, první jarní vítězství proti Bologni bylo vybojované s odřenýma ušima, na další proti Chievu se pak muselo čekat další tři týdny. Zdálo se, že fialky směřují ke konečnému umístění okolo dvanáctého místa...
To co následovalo si nikdo nedovedl představit, Fiorentina měla hrát ligové utkání v Udinese, jenže kapitán Astori v noci před zápasem náhle ve spánku zemřel. Utkání bylo odloženo a klub a s ním celé město se ponořili do smutku, který vyvrcholil pohřbem a následně domácím zápasem proti Beneventu. Utkání, které bylo de facto pietní akcí, Fiorentina vyhrála a obdobně si vedla i v dalších čtyřech zápasech, včetně venkovního střetnutí v Římě a najednou se dostala do již snad nikým neočekávaného boje o pohárovou Evropu.
Toto tažení nakonec nemělo úspěch, osudné se staly prohry se Sassuolem a Cagliari, ačkoliv Pioliho svěřenci mimo jiné čtyři kola před koncem sezony sfoukli jako svíčku naděje Neapole na zisk Scudetta. Bohužel se projevila nedostatečná kvalita kádru mimo základní jedenáctku, v posledním zápase sezony na hřišti AC Milan měla kvůli zraněním obrana Fiorentiny podobu: Gaspar, Milenković, Olivera a Biraghi, složení, které by stěží mohlo úspěšně hrát ve druhé lize.
Fiorentina tak v závěrečné tabulce Serie A obsadila osmé místo se 57 body. Stejné umístění a o tři body méně než vloni. Přesto se tato sezona nedá hodnotit negativně, po odlivu opor, jenž připomínal maloobchodní výprodej, a přestavbě kádru trvalo dost dlouho, než se tým sehrál a našel společnou řeč. Za pozornost stojí statistika venkovních zápasů, vítězství převažují nad prohrami, což v minulosti u Fialek nebývalo pravidlem. Tato čísla jsou méně lichotivá doma, kde Fiorentina získala jen o bod více, než ze zápasů na hřišti soupeřů.
Najevo tak vychází fakt, že personální obměna přinesla i změnu stylovou, fotbalovou techniku a myšlenku nahradily dynamika a bojovnost. Zajímavá je také změna v produktivitě zálohy, zatímco o rok dříve byl nejlepším střelcem mezi středopolaři Vecino se třemi zásahy, letos se Jordan Veretout prosadil hned osmkrát a Marco Benassi přidal dalších pět branek. Kámen úrazu byla šířka kádru, absence kohokoliv z ideální jedenáctky byla okamžitě znát - pokud chce Fiorentina v příští sezoně opravdu zaútočit na poháry, musí udržet stávající opory a je potřeba aby dorazily minimálně čtyři posily (pět, pokud odejde Badelj, jehož kontrakt v červnu vyprší) na úrovni základní sestavy.
Jak to vidí fanoušci Fiorentiny se dá snadno pochopit z transparentu, který se objevil v Curva Fiesole na posledním domácím zápase:
«Příběhy, které si budeme pamatovat navždy, nejsou ty s dobrým koncem, ale ty vzrušující!»
autor: Collin, vydáno 23. 5. 2018, zdroj: fiorentina.cz, foto: zimbio.com