Simeone a Veretout patřili k tahounům (zimbio.com)Sezona je u konce. A Fiorentina zažila možné i nemožné: nový trenér, letní škatulata v kádru, velice pomalý rozjezd do sezony a šok v podobě úmrtí kapitána Astoriho. A nakonec se Fiorentina zničehonic vyšplhala až do - ačkoliv nakonec neúspěšného - boje o Evropu.
Letní revoluce a mizerný vstup do sezony
Během léta došlo v kádru ke kompletnímu zemětřesení, odešly opory Gonzalo Rodriguez a Borja Valero, neodmítnutelné nabídky dorazily také pro trojici Bernardeschi, Vecino a Kalinić. A změnil se také trenér, Sousu, který se minimálně rok tvářil jako zneuznaný mistr světa, nahradil Stefano Pioli. Na Pioliho čekal nesnadný úkol, dát dohromady tým z hráčů o jejichž kvalitách mnozí pochybovali.
Začátek sezony byl dle očekávání, tým působil nesehraně a v prvních dvou kolech po velice špatných výkonech podlehl Interu a Sampdorii. Obětován byl Tomović, jenž se pod obě porážky přímo podepsal a po letech minel fanouškům i klubu přetekl pověstný pohár trpělivost. Odešel hostovat do Chieva a na poslední chvíli došlo k posílení na obou stranách obrany, které dodalo trochu stability.
Po podzimním zlepšení přinesla zimní pauza kolaps
Po výhře ve Veroně 0:5 se Fiorentina nastartovala a začala pravidelně sbírat body, tým začal působit sehraněji a postupně se také začaly rýsovat jednotlivé opory. Zpočátku byl tahounem Théréau, jenž měl nakročeno ke statisticky nejlepší sezoně - bohužel v nejméně vhodný moment si přivodil zranění a v dalším průběhu sezony se mu už tolik nedařilo. Forma kulminovala v průběhu listopadu a prosince, kdy Fiorentina v ligovém zápase podlehla pouze Římu. Bohužel po slibném vstupu do Italského poháru proti Sampdorii nestačila Fiorentina po slušném výkonu na Lazio a s jednou z možností na pohárovou Evropu se musela brzy rozloučit.
Naprosto nepochopitelně se na hráčích Fiorentiny projevila lednová zimní přestávka, po které Fiorentina prohrála dvakrát v řadě rozdílem třídy, nejprve 1:3 se Sampdorií a pak 1:4 se slaboučkou Veronou. Lednový přestupní termín přinesl spíš jen kosmetické změny a situace se lepšila jen velice pomalu, první jarní vítězství proti Bologni bylo vybojované s odřenýma ušima, na další proti Chievu se pak muselo čekat další tři týdny. Zdálo se, že fialky směřují ke konečnému umístění okolo dvanáctého místa...
Úmrtí Davide Astoriho, šok a následně šňůra pěti výher v řadě
To co následovalo si nikdo nedovedl představit, Fiorentina měla hrát ligové utkání v Udinese, jenže kapitán Astori v noci před zápasem náhle ve spánku zemřel. Utkání bylo odloženo a klub a s ním celé město se ponořili do smutku, který vyvrcholil pohřbem a následně domácím zápasem proti Beneventu. Utkání, které bylo de facto pietní akcí, Fiorentina vyhrála a obdobně si vedla i v dalších čtyřech zápasech, včetně venkovního střetnutí v Římě a najednou se dostala do již snad nikým neočekávaného boje o pohárovou Evropu.
Toto tažení nakonec nemělo úspěch, osudné se staly prohry se Sassuolem a Cagliari, ačkoliv Pioliho svěřenci mimo jiné čtyři kola před koncem sezony sfoukli jako svíčku naděje Neapole na zisk Scudetta. Bohužel se projevila nedostatečná kvalita kádru mimo základní jedenáctku, v posledním zápase sezony na hřišti AC Milan měla kvůli zraněním obrana Fiorentiny podobu: Gaspar, Milenković, Olivera a Biraghi, složení, které by stěží mohlo úspěšně hrát ve druhé lize.
Osmé místo je nakonec málo, nebo hodně?
Fiorentina tak v závěrečné tabulce Serie A obsadila osmé místo se 57 body. Stejné umístění a o tři body méně než vloni. Přesto se tato sezona nedá hodnotit negativně, po odlivu opor, jenž připomínal maloobchodní výprodej, a přestavbě kádru trvalo dost dlouho, než se tým sehrál a našel společnou řeč. Za pozornost stojí statistika venkovních zápasů, vítězství převažují nad prohrami, což v minulosti u Fialek nebývalo pravidlem. Tato čísla jsou méně lichotivá doma, kde Fiorentina získala jen o bod více, než ze zápasů na hřišti soupeřů.
Najevo tak vychází fakt, že personální obměna přinesla i změnu stylovou, fotbalovou techniku a myšlenku nahradily dynamika a bojovnost. Zajímavá je také změna v produktivitě zálohy, zatímco o rok dříve byl nejlepším střelcem mezi středopolaři Vecino se třemi zásahy, letos se Jordan Veretout prosadil hned osmkrát a Marco Benassi přidal dalších pět branek. Kámen úrazu byla šířka kádru, absence kohokoliv z ideální jedenáctky byla okamžitě znát - pokud chce Fiorentina v příští sezoně opravdu zaútočit na poháry, musí udržet stávající opory a je potřeba aby dorazily minimálně čtyři posily (pět, pokud odejde Badelj, jehož kontrakt v červnu vyprší) na úrovni základní sestavy.
Jak to vidí fanoušci Fiorentiny se dá snadno pochopit z transparentu, který se objevil v Curva Fiesole na posledním domácím zápase:
«Příběhy, které si budeme pamatovat navždy, nejsou ty s dobrým koncem, ale ty vzrušující!»
ČLÁNKY NA TÉMA «Hodnocení sezony 2017-2018»
- Sezona 2017-2018 v kostce: Hodnocení jednotlivých hráčů [11. 6. 2018]
- Fialky na houpačce: Sezona 2017-2018 v kostce [23. 5. 2018]
autor: Collin, vydáno 23. 5. 2018, zdroj: fiorentina.cz, foto: zimbio.com