Florentská tržnice: Loggia del Mercato Nuovo

Loggia del Porcellino, la pietra dello scandalo
Loggia del Porcellino, la pietra dello scandalo (Milan Ferrari-Merhaut)

Pro zpestření fotbalového světa Vám, čtenářům, přinášíme pravidelně-nepravidelnou rubriku o městě, ve kterém hrají naše Fialky, jeho okolí a Toskánsku vůbec. A díky autorově rodině ve Florencii se také můžete těšit na občasný přísun čerstvých aktualit, horkých drbů i bezvýznamných historek z města a okolí.

Florencie, klenot, jenž spojuje dávnou historii s novověkem a díky kterému by ten novověk nebyl tím jak jej známe. Málo věcí na světě nemá svůj původ v Itálii, potažmo přímo ve Florencii. V prvním díle se podíváme na finance, lépe řečeno na Loggia del Mercato Nuovo, známější jako Loggia del Porcellino, ale pro místní je to stále pouze Mercato del Porcellino - tržiště u čuníka. Na místo, které dalo světu slova jako banka a bankrot.

Loggia del Mercato Nuovo se nachází kousek od Palazzo Vecchio, když od něj přejdete Piazza della Signoria do uličky Via Vacchereccia a na rohu zahnete doprava nebo rovnou z náměstí uličkou Via Calimaruzza. Ke kamennému stánku, jak se stavba jeví, dojdete i od Ponte Vecchia ulicí Via Por Santa Maria stále rovně za nosem až narazíte na Via Porta Rossa. Loggia byla postavena kolem roku 1547 až 1551 architektem Giovanem Battistou del Tasso a to hlavně proto, že starý trh byl součástí getta, chudinské čtvrti, kam bohatí florenťané začínali odmítat chodit. Starý trh byl u Piazza della repubblica. Původně byla Loggia určena pro prodej hedvábí, drahých látek, vlny, brokátu a prvních stánků bankéřů. V devatenáctém století se zde prodávali tolik známé a slavné florentské slaměné klobouky. V dnešní době je přes den Loggia zaplněna stánky s koženým zbožím a suvenýry z Florencie a Itálie vůbec.

Zajímavostí tohoto místa je mramorová kulatá dlaždice La pietra dello scandalo, zhruba uprostřed tržiště. Dlaždice je ve velikosti kola od starověkého vozu «carroccio», jenž je znakem Florentské republiky. V době války byl vůz na dlaždici umístěn, vlála na něm standarta a florentské vojsko se kolem vozu shromažďovalo. V současné době je v dlažbě umístěna kopie původní dlaždice z roku 1838 a najdete jí pouze, když tam nejsou stánky. Ale dá se objevit i mezi stánkaři, víte-li kde hledat.

Kámen měl ale také jinou funkci, a to tu o které hlavně tento dnešní díl historie Florencie je - museli na něm za trest sedět finanční hříšníci neboli bankrotáři v renesanční Florencii. A ne sedět ledajak, ale se spuštěnými kalhotami, proto odsud pochází rčení «essere con il culo a terra» (být prdelí - doslova prdelí - na zemi) a původem toho je i výraz «sculo» (ve smyslu neštěstí).

Slova banka a bankrot, jak jsem zmiňoval na začátku, pochází ze slova «bancarotta», což je složenina dvou výrazů - «bancone», které značí prodejní pult, stánek, určený pro prodej zboží a ze slova «rotto» v překladu rozbití. Tudíž obchodníkovi, který byl špatným obchodníkem, ocitl se ve finanční tísni a dostal se do sporů se svými věřiteli byl stánek rozbit - bancarotta - zbankrotoval. Hříšník poté musel za trest sedět na La pietra dello scandalo o dell'acculata. Jak dlouho byl trest vykonáván není už přesně známo, ale minimálně celý jeden den takto byl neúspěšný obchodník ponížen.

Při procházce kolem Mercata si nemůžete nechat ujít fontánu Fontana del Porcellino, divočáka. Pochází z římské kopie helénistického mramoru, kterou daroval Cosimovi I. papež Pius IV v roce 1560. Původní mramorová socha je nyní v Uffizi. Cosimo II de Medici nechal zhotovit v roce 1612 bronzovou kopii Pietrem Taccou, nejlepším žákem mistra Giambologna. Ani kopie ovšem neměla být u Loggie, vévoda jí chtěl jako dekoraci ve svém Palazzo Pitti. Až Ferdinando de Medici v roce 1640 jí nechal přetransformovat ve fontánu a umístil jí k Logii, aby se obchodníci měli kde napít.

Dnešní divočák je atrakcí Florencie a návštěvnící si u něj mohou split přání svého návratu do města renesance. Dáte-li divočákovi do tlamy minci a on jí vyplivne do kanálu pod ním tak se do roka do Florencie vrátíte. Pokusů máte kolik chcete, dokud mince do kanálu nespadne. Potom se ale Váš návrat do Florencie musí počítat na roky - na kolikátý pokus mince do kanálu spadla. Zažili jsme tam letos v létě na vlastní oči, a zřejmě to nebude nic neobvyklého, drzost místních žebráků, kteří se vesměs rekrutují z romské etniky. Protože je většina lidí kolem fontány cizinců tak si toho možná nevšimnou, teda spíše nic nenamítají, protože ani nemohou, málokdo tam v tu chvíli mluví italsky. Cikánská žebračka se nepozorovaně přiblíží k fontáně, v nestřeženém okamžiku sáhne do ní a s hrstí mincí prchá v davu. Prostor kam padají mince z divočákovi tlamy je již několik let uzamčen mřížkou, nicméně stále dost mincí se povaluje v lavoru kolem kanálu a právě ty jsou často cílem útoku místních žebráků.

Doporučuje se používat větší, těžší mince, protože menší mají tendenci díky sklonu jazyka čuníka vyletět mimo fontánu, což je zase považováno za smůlu. Chytré řešení od radnice, čím víc spadne do fontány, tím větší příjem si mohou radní zapsat. Po světě je několik kopií florentských čuníků. Tržiště a jeho sochy byly restaurovány v letech 2001-2003.

Pro www.fiorentina.cz Milan Ferrari-Merhaut

ČLÁNKY NA TÉMA «Florencie: krása a historie v jednom klenotu»

autor: Collin, vydáno 6. 9. 2013, zdroj: fiorentina.cz, Milan Ferrari-Merhaut, foto: Milan Ferrari-Merhaut

Archiv článků