Vychytralí? Che bischeri!

Pro zpestření fotbalového světa Vám, čtenářům, přinášíme pravidelně-nepravidelnou rubriku o městě, ve kterém hrají naše Fialky, jeho okolí a Toskánsku vůbec. A díky autorově rodině ve Florencii se také můžete těšit na občasný přísun čerstvých aktualit, horkých drbů i bezvýznamných historek z města a okolí.

Florencie, krása a historie v jednom klenotu. Klenotu, jenž spojuje dávnou historii s novověkem a díky kterému by ten novověk nebyl tím jak jej známe. Málo věcí na světě nemá svůj původ v Itálii, potažmo přímo ve Florencii.

Oh, bischero! (Ty ťunťo!). Che bischerata... (Taková blbost...) Tyto výrazy s oblibou používají florenťané raději než spisovné italské výrazy. A kde se to naučili? Kde jinde než kdysi ve staré dobré Florencii.

Žila, byla ve Florencii jedna rodina. Bischeri. Byla to rodina statkářů a obchodníků žijící ve Florencii od poloviny třináctého století. I přes nešťastnou pověst, která jí od 13.století doprovází, měla značný hospodářský a politický význam ve Florencii. Od roku 1309 do roku 1432 dokonce zastávali 15 vysokých funkcí ve správě města. Noferi a Giovanni Bischeri byli gonfalonieri. Gonfaloniere di Giustizia je doslova vlajkonoš spravedlnosti, volně přeloženo soudce. I taková funkce byla v rodině, jejíž jméno je dnes nadávkou. Rodina Bischeri žila v blízkosti místa, kde dnes stojí katedrála Santa Maria del Fiore, neboli Duomo, v oblasti mezi Piazza del Duomo a Via dell'Oriuolo. Zámožná rodina vlastnila mnoho objektů a pozemků v místech, kde se právě plánovala výstavba nejznámějšího svatostánku ve Florencii.

Podíváme-li se na Florencii seshora, zvlášť starou část, jasně vidíme, že zástavba naznačuje svůj římský původ. Castrum neboli typické římské sídliště budované do pravoúhlých ulic ve tvaru mříže protnuté dvěmi hlavními silnicemi - «cardum» a «decumanum». V dnešní Florencii jsou původní cardum a decumanum ulice via Roma a via Degli Speziali, které se protínají na Piazza della Repubblica - náměstí Republiky. Sloup (na fotce) na náměstí vyznačuje přesný střed staré Florencie. Většina domů rodiny Bischeri stála v rohu římského castrum. Další ulice a uličky navazující na římské osídlení už mají tvar pavučiny.

Vzhledem k tomu, že se město rozhodlo postavit katedrálu, vznikla potřeba odkoupit budovy ve vlastnictví rodiny Bischeri. Vláda nabídla velké množství peněz, ale Bischeri smlouvali ve snaze vytáhnout cenu ještě výše. Ostatně vzhledem k zahájení stavby katedrály se všechny pozemky dostaly do spekulačního pásma a každý majitel chtěl vydělat co nejvíce. Bischeri byli ale jediní, kteří se s vládou nedohodli na prodejní ceně. A tak jednou v noci vypukl požár, který zničil všechny nemovitosti Bischeriů. Ať to vypadá jak vypadá, byla to prý nešťastná náhoda, ale protože shořely jen domy Bischeriů tak si můžeme myslet svoje. Ti nakonec, aby vůbec přežili, museli trosky prodat obci za cenu mnohem nižší, než na které se původně s vládou domlouvali. Z ostudy si změnili i příjmení. V roce 1434 začal úpadek rodiny, když byl Barnaba Bischeri, poslední radní v rodině, poslán na příkaz Cosima il Vecchia na deset let do exilu do Neapole.

Proto je dodnes termín «bischero» většinou používán k označení osoby, která se považuje za chytrou, ale nakonec se projeví hloupě. Obvykle je tento pojem používán v legračním kontextu, ale jsou situace, kdy zazní i při velmi ostrém sporu.

Na obrázku níže je vidět jméno člena rodiny Bischeri vyryté na jižní straně katedrály Santa Maria del Fiore.

Pro www.fiorentina.cz Milan Ferrari-Merhaut

ČLÁNKY NA TÉMA «Florencie: krása a historie v jednom klenotu»

autor: Collin, vydáno 10. 10. 2013, zdroj: fiorentina.cz, Milan Ferrari-Merhaut, foto:

Archiv článků