Florencie - la città più ricca, nejbohatší město

Obchod s plátnem
Obchod s plátnem (it.wikipedia.org)

Nový design webu fiorentina.cz přináší i obnovení informací nejen o fotbalovém klubu, ale i o městě, jehož je Viola reprezentantem. Dnes to bude o tom jak se Florencie na začátku prvního tisíciletí stala nejbohatším městem.

Florentská nížina byla rozdělena v roce 59 před Kristem vojákům Julia Césara, kteří se z důvodu pokročilého věku již stáhli z armády. Někteří se chtěli věnovat zemědělství, ale většina byla pro založení města. A tak vznikly počátky Florencie. Za založením města se též skrýval cíl udržet pod dohledem město Fiesole, které se postavilo proti rodině Juliů během občanské války mezi šlechtici (Silla) a měšťany (Mario, strýc Césara).

Díky stejnému postavení bývalých vojákù v armádě se ve městě nezrodily sociální rozdíly, všichni si byli rovni a tudíž všem šlo o stejný cíl, vybudovat prosperující město. Blízkost řeky Arno usnadnila zavedení soukenického průmyslu (hlavně vlny), který vyžadoval hodně vody.

Ve 12. století bylo již 20 kilometrů pobřeží Arna východně od Florencie zaplněno soukenickými továrnami. Vlna vyrobená v Toskánsku a jiných oblastech Itálie nebyla pro tento průmysl dostačující, tudíž florentští soukeníci cestovali po Evropě, aby nakupovali vlnu i za hranicemi Itálie a při té příležitosti prodávali svoje vyrobené látky. Tak se jejich zboží dostávalo do většího povědomí tehdejší civilizace.

Nosit u sebe peníze při takových cestách bylo nebezpečné, tak soukeníci založili filiálky v místech jejich obchodování (hlavně ve Flandrech - část Belgie a Holandska, ve francouzském Lyonu a anglickém Londýně). Vzhledem ke stále stoupajícímu trhu s plátnem (výnosy byly 40 až 50%) začali florentské mateřské podniky vydávat takzvané „kreditní listy“, které jejich pobočky akceptovaly. Hodně obchodníků chtělo vstoupit do trhu s plátnem, ale nemělo dostatek peněz. Florentští tak vymysleli banky.

Na vysvětlenou - poskytovat peníze s úroky bylo ze strany církve zakázáno náboženským institucím (kláštery, biskupství). Peníze v podobě úročené půjčky bez postihů církve poskytovali jen Židé, ale jejich zisky často podlehly zabavením ze strany místních pánů, takže živnost půjčovatele peněz byla velice omezená.

Florentští obchodníci tedy požádali církev, aby nepovažovala za smrtelný hřích obchodníkův (bankovní) úrok z částky půjčované druhým, když úrok nebyl vyšší než vzniklý výdělek, kdyby obchodník byl na cestě osobně a sám na sebe bral riziko podnikání. Toto řešení bylo církví akceptováno a pomohlo hlavně těm, kteří již měli svoje bankéřské organizace po světě. Dokonce bylo florentským bankám svěřeno vybírání darů a desátků pro církev.

Ve 13. a 14. století byla Florencie bohatší než celá Francie či Anglie. Půjčka se splatností přivedla na svět směnky (wechsel). Florencie měla v roce 1260 již 60 plně funkčních bank.

Každý druh aktivity ve Florencii byl spojený v příslušné sdružení (tzv. „arte“), aby měl vyšší politickou váhu. Ve 14. století sdružení soukeníků (Arte della lana) zaměstnávalo neuvěřitelných 40 000 lidí. Tyto sdružení vládly Florencii jako občanské síly, které donutily i vojenskou šlechtu žijící v zámcích okolo Florencie, aby sídlila ve městě a vstoupila do sdružení. Teoreticky bylo město podřízeno císaři, ale Florencie mu platila významné částky za to, aby ji nebyl přidělen žádný císařský zástupce a florentští tak mohli vládnou sami sobě.

Pro www.fiorentina.cz Milan Ferrari-Merhaut

ČLÁNKY NA TÉMA «Florencie: krása a historie v jednom klenotu»

autor: Fiorentina.cz, vydáno 29. 6. 2015, zdroj: Milan Ferrari-Merhaut, foto: it.wikipedia.org

Archiv článků