Antonio l'unico dieci, Antognoni je největší ikonou klubu

Giancarlo Antognoni [ve fialovém 1972-1987]

Jeden z největších hráčů v historii Fiorentiny. Na konci 70. a na začátku 80.let byl jednoznačně nejlepším italským playmakerem. Byl vynikající záložník, měl obrovský přehled o dění na hřišti a svými geniálními přihrávkami vytvořil nejeden gól. Po dobu patnácti let byl ústřední postavou sestavy Fiorentiny. Ve své době byl jediným italským reprezentantem z týmu Fiorentiny. Fanoušci mu přezdívali "il bel Antonio" - "nádherný Antonio".

Do Fiorentiny přestoupil v roce 1972 z Astimacobi, týmu nižší soutěže. V říjnu téhož roku ve fialovém dresu debutoval, stalo se tak při vítězství 2:1 ve Veroně. Ve 33 letech odehrál poslední utkání ve své kariéře, Fiorentina tenkrát vyhrála 1:0 nad Atalantou Bergamo. Byl také jedním z nejdůležitějších hráčů italské Squadry Azzury, která v roce 1982 vyhrála mistrovství světa, bohužel se však ve finále proti Západnímu Německu neobjevil, důvodem bylo zranění ze semifinálového zápasu s Polskem.

Svou vlast reprezentoval celkem 73x, nejvíckrát ze všech hráčů Fiorentiny v historii. V dresu Itálie měl premiéru v zápase s Holanďany (1975), derniéru si odbyl v utkání s Československem (1983). Giancarlo je také držitelem klubového rekordu v počtu utkání odehraných v Serii A, celkem jich ve své skvělé kariéře odehrál 341.

Mezi fanoušky je určitě oblíbený také proto, že svůj milovaný klub nikdy neoustil. "Miluji Florencii a také fanoušky Fiorentiny, kam bych chodil?" Takto vždy reagoval na dotazy týkající se jeho možného přestupu. Bohužel, za celou svou kariéru vyhrál pouze jednu klubovou trofej, byla to Coppa Italia v roce 1975. V roce 1981 byl s klubem velice blízko zisku Scudetta, naneštěstí Fiorentině titul o bod "ukradl" Juventus.

  • Jednotlivé kapitoly z historie

  • Slavné i neslavné události od založení až dodnes

  • Fotbalové počátky ve Florencii a založení klubu
  • První trofej: Coppa Italia 1939-1940 a přerušení fotbalu kvůli válce
  • Poválečné období s presidentem Befanim a první Scudetto
  • Deset zlatých let: Zisk Poháru vítězů pohárů a druhé Scudetto
  • Sedmdesátá léta: Coppa Italia a Anglo-Italský pohár
  • Éra Pontello: Odchod Antognoniho a protesty po prodeji Roberta Baggia
  • Horská dráha rodiny Cecchi Gori: sestup s hvězdami, krůček od třetího Scudetta a nakonec úplný krach
  • Začátek éry Della Valle: zmrtvýchvstání, návrat ze čtvrté ligy až do Serie A
  • Současnost: Montellův útočný fotbal ohromuje Itálii i Evropu
  • Galerie hvězd

  • Nejpovažovanější hvězdy v historii klubu

  • Enrico Albertosi [1958-1968]
  • Kurt Hamrin [1958-1967]
  • Luciano Chiarugi [1965-1972]
  • Claudio Merlo [1965-1976]
  • Giancarlo Antognoni [1972-1987]
  • Daniel Passarella [1982-1986]
  • Roberto Baggio [1985-1990]
  • Gabriel Batistuta [1991-2000]
  • Francesco Toldo [1993-2001]
  • Manuel Rui Costa [1994-2001]
  • Christian Riganò [2002-2005]
  • Česká stopa ve fialovém

  • Hráči kteří šířili slávu zemí českých

  • Luboš Kubík [1989-1991]
  • Tomáš Řepka [1998-2001]
  • Tomáš Ujfaluši [2004-2008]