Jak dávají při každém zápase hlasitě najevo, pro fanoušky Fiorentiny existuje «jen jeden Borja Valero». Idol Florencie v rozhovoru pro deník la Repubblica hovořil nejen o Fiorentině a o fotbale.
Jseš neobvyklý fanoušek Realu, nikdy jsi neskrýval to, že obdivuješ způsob, jakým hraje Barcelona.
«Od jakživa pro mě byla ve fotbale nejdůležitější fantazie, i proto jsem zpočátku hrával coby trequartista. Otec mě ale od mala bral na zápasy na Santiago Bernabeu, mými idoly byli Redondo a Zidane.»
Trequartista, který po přestupu do Anglie zmizel v mlze.
«Pro můj vývoj to bylo vlastně dobře. Naučil jsem se, co to znamená obětovat se pro tým. Předtím jsem se vůbec nevracel na vlastní polovinu hřiště.»
Místo toho teď děláš úplně vše, naháníš soupeře a poté vymýšlíš geniální přihrávky.
«Ve fotbale se mi nejvíce líbí týmový duch a nepředvídatelnost. A přesně tyto charakteristiky Fiorentina naplňuje.»
Takže jsi zde našel hru přesně dle tvého gusta.
«Ano. Jsme jedineční, Florencie je nádherná a Fiorentina se ji po herní stránce snaží napodobit.»
Stal jsi se idolem fanoušků, protože jsi «normální». Bavíš se s lidmi na ulici či na Twitteru.
«Myslím, že bezprostřední komunikace s fanoušky je velice důležitá. Naslouchat a sdělit to své.»
Ať už se jedná o fotografie z výletů po Toskánsku až po tvůj tweet, ve kterém jsi vyjařoval solidaritu se 128 propuštěnými novináři z El Pais.
«Moje manželka je novinářka, bylo správné vyjádřit co si o tom myslíme.»
Zdá se, že jsi velmi komunikativní.
«Ve skutečnosti jsem velice stydlivý.»
A přitom video, ve kterém tvůj syn Alvaro zpívá hymnu Fiorentiny, se stalo mezi fanoušky kultem.
«On je fotbalem doslova posedlý. V obyvacím pokoji máme branku, veškerý volný čas trávím s ním, v jednom kuse hrajeme fotbal.»
Už brzy vám přibude další potomek, jak jste fotkou z echografie informovali skrze Twitter…
«Ano, jsme moc šťastní.»
Pokud se Alvaro zeptá, co je to válka, co mu odpovíš?
«Že na světě je mnohem více, nežli jen hry. A že na naší planetě jsou i takoví, kteří trpí a my musíme myslet i na děti, které se nemohou smát.»
Borja Valero, Gonzalo Rodríguez a Giuseppe Rossi: bývalí hráči Villarrealu tvoří podstatnou část týmu.
«Když Fiorentina začala jednat s Pepitem, tak mi telefonoval, aby se pozeptal co a jak. Řekl jsem mu: kamaráde věř mi, tady se budeš fotbalem skvěle bavit.»
Ljajić a Jovetić odešli kvůli penězům. Je tedy bláhové věřit, že ve fotbale existují ještě jiné hodnoty? Třeba vděk?
«Nepřísluší mi hodnotit rozhodnutí jiných. Budu mluvit za sebe, před rokem jsem odmítl spousty peněz, protože jsem si vyhlédl Florencii. Na prvním místě pro mě byla spokojenost mé rodiny.»
Mario Gómez je mimo hru, Fiorentinu zlobí rozhodčí…
«Máme silný tým, Mariův návrat budeme očekávat, ale nebojíme se, že bysme bez něj nemohli hrát. Rozhodčí? Ti jsou všude stejní. Je mnohem lepší se bavit o fotbale (smích).»
Doufáš ještě, že bys mohl být povolán do reprezentace?
«Pomalu, ale jistě začínám věřit, že je to nemožné. Možná jsem někomu nesympatický.»
V létě zemřela tvoje matka, fanoušci Fiorentiny tě zahrnuli vzkazy vyjadřujícími podporu.
«Všem jim mockrát děkuji, za každý vzkaz. Moje matka byla úžasná žena. Když jsem byl malý, tak fotbal nesnášela, přesto mi vozila na tréninky. Časem začala sledovat zápasy a nakonec mě i hodnotila, zdali jsem hrál dobře. V podstatě se z ní stal trenér. Dělala to z lásky. Dělala to pro mě.»
