Během několika let, kdy působil ve Fiorentině se Christian Riganò stal adoptivním Florenťanem. V současné době je bez klubu a tak zatímco vyčkává nabídky, žije ve Florencii a sleduje, jak se Fiorentině daří. O tom a mnohém dalším se rozpovídal v rozhovoru pro Violanews.
Christiane, kdy Tě opět uvidíme na hřišti?
«Doufám, že brzy. Trénuju individuálně, abych se držel v kondici, a očekávám telefonát. Určitě ještě nechci s fotbalem končit. A užívám si života Florenťana…»
Takže jsi napevno rozhodnutý se ve Florencii zabydlet?
«Ano. Žiju zde od chvíle, kdy jsem přestoupil do Fiorentiny, je to pro mě perfektní město. A lidé se tu ke mě chovají víc než přívětivě. Na Lipari se vracím v létě, přišel jsem na ideální kombinaci: devět měsíců ve Florencii a tři na Lipari.»
Zůstáváš v kontaktu s někým z hráčů Fiorentiny?
«Znám je téměř všechny, protože jsem se spoustou z nich hrál a absolovovali jsme spolu několik letních příprav. Když vyrazím na stadion – podívat se na utkání, tak zajdu za hráči a pozdravím je, jako třeba před posledním zápasem minulé sezony proti Milánu. A s některými se vidíme hodně často, především s Gobbim, Dainellim, Donadelem a Montolivem.»
«Zanetti je komplexní hráč, na odchodu Felipeho Mela Fiorentina vydělala»
Čekal jsi, že se Fiorentině bude takto dařit, i přes nepříliš vydeřené letní mercato?
«V tomto je Florencie velice specifická a jedinečná: před dvěma měsíci byli všichni deprimovaní, nyní místo toho slyším lidi, jak se baví o Scudettu! Ale mě to vůbec nepřekvapuje, jsou to již čtyři roky, co Fiorentina zásluhou Corvina a Prandelliho dosahuje úžasných výsledků – tito dva, společně s vedením si proto zaslouží naprostou důvěru. Například s Felipem Melo udělala Fiorentina vynikající obchod. Nejdříve to vypadalo na obrovské oslabení, místo toho – aniž bych chtěl nějak znevažovat kvality tohoto Brazilce – na jeho místo přišel hráč, který je zkušenější a komplexnější, na rozdíl od Mela totiž není jen bojovník, ale má také vynikající kopací techniku. Samozřejmě, časté zdravotní problémy, které Cristiana postihují, jsou mi známé, ale také nezapomínejme, že Fiorentina navíc vyinkasovala pěkných pár milionů.»
Viděl jsi zápas s Liverpoolem? Kam až může Fiorentina dojít?
«Proti Reds to bylo úžasné utkání, v minulých letech předvedla Fiorentina mnoho vynikajících výkonů – tento byl ale nejlepší. Hráči Fiorentiny nabídli vynikající fotbal na světové úrovni. Cíle pro tuto sezonu by měly být stejné, jako vloni. Fiorentina navíc může klidně bojovat i o třetí místo, koneckonců už vloni o něj až do poslední chvíle bojovala! Hlavním cílem je však neustále se zlepšovat, pomalu krok za krokem, ale s nadějí, že jednoho dne klub skutečně dosahne až na Scudetto. Slavit společně s hráči a fanoušky – to by bylo úžasné.»
Mezitím ale odstoupil president Andrea Della Valle, co bylo hlavní příčinou?
«Určitě tam nešlo o problémy s fanoušky, jak již potvrdil patron Diego. Nejspíše mu vadili různí nepřejícní lidé – novináři, politici – kteří stále nevěří projektu rodiny Della Valle. Jak by mohl někdo kritizovat fanoušky Fiorentiny? Jsou jedineční! Nikdy tým nenechávají o samotě, nejen na domácích zápasech, ale i na těch nejvzdálenějších výjezdech. Představte si, že lidé, kteří vydělávají třeba 800 eur měsíčně utratí rovných 300, aby mohli jet spolu s týmem k pohárovému utkání po Evropě. A jak nás ujistil patron Diego Della Valle, projekt pokračuje, já věřím, že Andrea se brzy vrátí jak na stadion, tak k presidentování, oba mají fialovou barvu v srdci.»
«Gila je záruka, Mutu potřebuje čas»
Zaměřme se na útočníky, Jovetić a Mutu, oba prožívají naprosto odlišný vstup do sezony…
«Jovetić dokazuje, že je talentovaný hráč. Je to zásluhou toho, že jej klub v minulé sezoně nechal v klidu si navyknout na italský fotbal a letos v létě přivedl Castilla jako čtvrtého útočníka. Nebylo to rozhodnutí na náhodu, myslím, že hlavním úmyslem bylo zajistit Jovetičovi co nejvíce času na hřišti. Přesto je třeba na Stevana příliš netlačit, je ještě mladík a zbytečný tlak by mu vůbec neprospěl. Adriana Mutu očividně trápí mimofotbalové problémy. U hráče je hlava 80% výkonu. Věřím, že odložení rozhodnutí o jeho trestu mu pomůže najít klid – pro Fiorentinu by to byla velká výhra.»
O Gilardinovi se dá říct málo nového, aniž bychom se neopakovali… co ale říkáš na vyloučení v Champions League a gól proti Laziu?
«Vyloučení to podle mě nebylo. Možná rozhodčího zmátlo, jak se Gila před výskokem na protihráče podíval – ale i snížení trestu dává za pravdu tomu, že se nejednalo o úmysl. A gól proti Laziu? V zápasech s nimi máme vždycky smůlu… Stále si pamatuju, jak nás rozlítila Zauriho ruka, kterou nám zabránil ve skórování před pěti lety, a stejně tak v té samé sezoně v domácím utkání nás rozhodčí poškodili, ofsajdovým gólem Di Cania a nepřiznanými penaltami v náš prospěch. Škoda, že v neděli nebyl ten gól uznán, protože Fiorenina by byla na prvním místě v Serii A. Gila ale samozřejmě zůstává zárukou. Je to typický útočník do vápna, tak jako třeba já, nemusí být po celý zápas příliš nápadný, ale když mu pošlete správný míč, tak nezadržitelně skóruje.»
