Fiorentina vyprovodila svého kapitána na poslední cestu
Zápas s posledním v tabulce, navíc v nepříliš oblíbeném obědovém čase. Připočítejme k tomu Fiorentinu, která má v této sezoně často problémy sama se sebou. 11. března se mělo hrát jedno z nejnormálnějších utkání, jaké si můžeme představit…
Před týdnem však události nabraly nečekaný spád předčasným úmrtím kapitána Davide Astoriho. Zápas v Udinese byl odložen, ve čtvrtek došlo k poslednímu rozloučení, jehož se v centru Florencie zúčastnilo přes patnáct tisíc fanoušků a v neděli už fialky čekal návrat na hřiště. Jak správně poznamenali někteří hráči a trenéři, nejlepším způsobem, jak uctít památku zesnulého kapitána, je fotbal.
Do začátku utkání zbývají přibližně tři čtvrtě hodiny a hráči Fiorentiny vstupují na hřiště k předzápasovému rozcvičení. Nikoliv jen jedenáctka, co bude hrát, ale celý kádr, včetně realizačního týmu, všichni svorně oblečeni do fialového dresu s číslem 13. Z tribun se ozývá bouřlivý potlesk, jaký se stadionem Artemio Franchi nenesl snad ani v slavných dobách Batistuty či Antognoniho.
Výkop se blíží, hráči jsou zpět v kabině a na obrazovce se objeví video vzpomínka na Davida. Aniž by bylo třeba hlasatele, celý stadion ztichne a ozývá se jen teskná hudba, doprovázející sugestivní obrázky Astoriho na hřišti i mimo něj, góly, obranné zákroky, úsměvy a nakonec i nahrávka na Biraghiho gól – zdá se to celá věčnost – přitom to bylo jen o 14 dní dříve, kdy díky této spolupráci Fiorentina porazila Chievo… Následuje čtení sestav obou celků, ta Fiorentiny nekončí hrotovým útočníkem, ale slovy «e con il numero tredici, il capitano, Davide Astori!»
«Davide Astori! Davide Astori!»
Pak přichází na řadu hymny, nejprve «Garrisca al vento il labaro viola» Fiorentiny a poté, nepříliš oblíbená, trpěná a jindy sborově vypískaná hymna Serie A. Jakmile se hrací ploše začnou blížit hráči obou celků, stadion opět utichne. Úplně, jako když vypnete reproduktory. Ticho je neuvěřitelné, ohlušující, surreálné. A to ještě hlasatel neohlásil, že se bude konat minuta ticha. Ta nastane teprve ve chvíli, kdy jsou připraveni i hráči obou celků, kteří se na symbol svornosti, dle nápadu brankáře hostí Puggioniho, i promíchají. Minuta ticha začíná a z obou tribun k nebi stoupají tisíce fialových a bílých balónků. Minuta ticha jich čítá snad pět, to ticho je čím dál násilnější, ale na stadionu byste mohli slyšet spadnout špendlík! Teprve po hvizdu arbitra se rozhřmí potlesk a bouřlivé, sborové «Davide Astori! Davide Astori!», následované «Un capitano, c’è solo, un capitano!»
Ve třinácté minutě utkání má Fiorentina míč ve své moci, obránci Vitor Hugo a Germán Pezzella si vymění pohled a pošlou míč do zámezí. Utkání se na minutu přerušuje a Curva Fiesole ctí svého kapitána dech beroucí choreografií, jejíž jedinou vadou na kráse je to, že by bylo nesčetněkrát lepší, kdyby k ní nemuselo nikdy dojít.
Vitor Hugo vstřelil branku a salutuje svému kapitánovi
Běží čtyřiadvacátá minuta utkání, Fiorentina rozehrává rohový kop, Ricky Saponara centruje a nachází hlavu Vitora Huga, jenž nezadržitelně skóruje a vydá se k lavičce, aby salutoval před tričkem s podobiznou Davide Astoriho. A vyrojí se tolik symboliky… Hodinky, v momentě kdy se rozvlnila síť, ukazovaly přesně 13:00, branku dal hráč s číslem 31, jenž v sestavě nahradil právě Davida. A navíc hlavičkou se snad dvoumetrovým výskokem, který vypadá, jako by jej do té výšky někdo vynesl na ramenou. Pro někoho anekdota, pro někoho náhoda, nám se však líbí myšlenka, že tam Davide byl s námi.
Po závěrečném hvizdu se hráči Fiorentiny klátí k zemi, psychické vypětí je silnější než oni, především nový kapitán Milan Badelj je opravdu zničený. Ale dokázali to, vyhráli pro svého kamaráda! Protihráči a rozhodčí jim pomáhají zpět na nohy, zatímco se stadionem opět nesou bouřlivé chorály, povzbuzující Pioliho družinu a vyvolávající Astoriho věčnost. Mnohdy se mluví o jakémsi abstraktním poutu mezi hráči a fanoušky, v tuto deštivou a plačtivou neděli přítomní na stadionu Artemio Franchi toto pouto opravdu cítili a viděli.
Ciao Davide, per sempre nostro capitano!
